Fotbal je zpět… ale co přístupnost? A co teprve Auracast?

Angličtí fotbaloví fanoušci, kterým po mistrovství světa chyběl fotbal, netrpělivě vyhlížejí sobotu 15. srpna, kdy začíná nová sezóna English Football League. Ještě předtím se o tomto víkendu odehrají první zápasy Ligového poháru. Jsou ale stadiony dostatečně přístupné pro lidi se sluchovým postižením? Stručná odpověď zní: zatím příliš ne.

Server Aurahear.com zkoumal, jaké povinnosti mají fotbalové kluby vůči neslyšícím a nedoslýchavým fanouškům a jaká opatření již některé z nich zavedly. Na úvod je fér přiznat, že článek vychází také z osobních zkušeností autora, který dlouhodobě sleduje klub Gillingham FC z League Two a během let navštívil stadiony všech velikostí i stáří.

Každý víkend zaplní anglické stadiony přibližně 80 000 fanoušků, kteří přicházejí podpořit svůj oblíbený tým v boji o vítězství. Fotbalové stadiony mají mnoho podob – některé se pyšní bohatou historií, jiné jsou natolik nové, že se teprve zabydlují ve fotbalovém prostředí.

Některé stadiony představují špičku moderní architektury, zatímco jiné stále využívají provizorní tribuny, které jsou „dočasné“ už více než dvacet let. Některé mají výhradně sedačky, jiné si zachovaly historické terasy, kde se po generace scházejí fanoušci. Na některých stadionech déšť téměř nevadí díky zastřešení, jinde se bez kvalitní nepromokavé výbavy neobejdete.

Někde si diváci užívají panoramatický výhled na celé hřiště, jinde jim ve výhledu překážejí sloupy nebo jiná místa se zhoršenou viditelností. Každý stadion má své zvláštnosti i jedinečnou atmosféru a fanoušky, kteří touží vidět svůj tým na vrcholu tabulky. Pokud však jde o přístupnost – zejména pro neslyšící a nedoslýchavé návštěvníky – mnoho stadionů stále zaostává.

To je překvapivé, protože během posledních let vznikla celá řada doporučení a standardů zaměřených právě na zvyšování přístupnosti.

V tomto článku se zaměřujeme především na asistenční poslechové systémy. Je však důležité připomenout, že existují i další skupiny fanoušků, které potřebují různé formy podpory, aby si mohly naplno užít atmosféru zápasu. Příslušné metodiky a doporučení jsou dostupné prostřednictvím odkazů uvedených níže. Druhá část této série se zaměří na konkrétní řešení, která už některé kluby využívají.

Evropská fotbalová asociace UEFA upozorňuje, že:

„Sluchové postižení je zdaleka nejrozšířenějším samostatným druhem zdravotního postižení, přesto je při navrhování zařízení a poskytování služeb často opomíjeno.“

Podle autora představuje technologie Auracast jednu z nejjednodušších cest, jak tento problém začít řešit.

Jaký je cíl zpřístupnění fotbalových stadionů?

Hlavním cílem zvyšování přístupnosti je odstraňování bariér a vytvoření co nejlepšího zážitku ze zápasu pro všechny návštěvníky. UEFA zdůrazňuje, že oddělování osob se zdravotním postižením do vyhrazených sektorů není správnou cestou. Ve svých doporučeních uvádí, že taková segregace představuje „neoriginální a neinkluzivní řešení existujících bariér“. To je významná výzva, zvláště když se odhaduje, že přibližně 16 % světové populace, tedy asi 1,3 miliardy lidí, žije s nějakou formou zdravotního postižení.

V úvodu nejnovější příručky o přístupnosti ředitel UEFA pro sociální a environmentální udržitelnost Michele Uva uvádí:

„Tím, že zajistíme přístupnost fotbalového prostředí a jeho infrastruktury pro každého, kdo se chce zapojit, vítáme skutečně VŠECHNY.“

Fotbalové stadiony klubů English Football League mají velmi rozdílnou podobu. Tribuny se liší velikostí, konstrukcí i stářím, což výrazně komplikuje instalaci tradičních technologií, například indukčních smyček. Právě zde může představovat zajímavou alternativu Auracast, který díky bezdrátovému přenosu nevyžaduje rozsáhlou kabeláž.

Ve stejném dokumentu Olivier Jarosz, generální ředitel organizace AccessibAll (dříve CAFE – Centre for Access to Football in Europe), připomíná, že:

„Návštěva živého fotbalového utkání může mít mimořádně pozitivní vliv na sebevědomí, pocit vlastní hodnoty a začlenění člověka se zdravotním postižením.“

Podle něj organizace dlouhodobě usiluje o to, aby se fanoušci se zdravotním postižením mohli po celé Evropě účastnit fotbalových utkání bez zbytečných překážek. Jejím cílem je vytvořit plynulý a skutečně inkluzivní zážitek pro každého návštěvníka stadionu.

AccessibAll uvádí, že již posoudila více než 100 stadionů napříč Evropou, podporuje rovnost a inkluzi a spolupracuje s kluby i dalšími partnery na vytváření přístupnějšího prostředí.

UEFA zároveň doporučuje, aby měl každý klub jmenovaného Disability Access Officera (DAO) – pracovníka odpovědného za přístupnost. Ten by měl být hlavním kontaktním místem pro domácí i hostující fanoušky se zdravotním postižením, zejména během zápasů, a zajistit, aby si každý návštěvník mohl utkání užít co nejlépe.

Pokud je tato funkce spojena s rolí koordinátora komunikace s fanoušky, musí mít její vykonavatel důkladné znalosti legislativy týkající se zdravotního postižení i pravidel pro bezbariérové navrhování staveb.

Povinnost klubů zajistit asistenční poslechové systémy

Také FIFA zdůrazňuje, že:

„Všechny stadiony by měly poskytovat vhodné vybavení pro neslyšící a nedoslýchavé osoby.“

FIFA zároveň připomíná, že sluchadla fungují nejlépe v prostředí s malým množstvím okolního hluku a v situacích, kdy je posluchač blízko zdroje zvuku. Fotbalový stadion však představuje přesný opak takového prostředí.

Proto FIFA doporučuje využívat asistenční poslechové systémy (Assistive Listening Systems). Bez nich totiž sluchadlo v hlučném prostředí zesiluje nejen řeč, ale i veškerý okolní hluk, což může vést ke stresujícím a nepříjemným zážitkům. Cílem těchto systémů je vytvořit skutečně přístupné prostředí pro všechny návštěvníky.

 

Překlad a úprava podle článku aurahear.com.

Zdroj: https://aurahear.com/2026/08/footballs-back-but-what-about-accessibility-let-alone-auracast/